Během dvaceti let se spánková laboratoř rozrostla z jediné ambulance a dvou lůžek v plnohodnotnou část plicního oddělení se dvěmi ambulancemi, pěti lůžky a téměř tři tisíci pacienty v evidenci. I přes takhle vysoké číslo pacientů neustále přibývá, a tak je momentálně obvyklá čekací doba pro neakutní případy několik měsíců.

Rozhovor s vedoucí lékařkou spánkové laboratoře nelze začít jinak než prostým dotazem: Jak spíte?

Jsem jenom člověk, takže to mám jako všichni ostatní. Čím dál víc si uvědomuju, že spánek je skutečným zrcadlem dne. Je pravda, že když mám stresovější období, náročnější, tak to vnímám i ve spánku. Vidím, jak moc je důležité relaxovat, odpočívat a věnovat se sobě, abych potom spala klidně. 

Poruchy spánku trápí stále víc a víc lidí. Čím to je? 

Nápor na lidi je obrovský, ohromný, spousta lidí bojuje s chronickým stresem. A podle toho také vypadá i náš spánek, všechny problémy současné doby se do toho promítají. Pacienti trpí poruchou usínání, když už se jim usnout podaří, tak se často budí. Nervový systém a podvědomí způsobuje, že spánek není tak kvalitní a kontinuální, jak by bylo potřeba. 

Co s tím? 

Vracím se k tomu, co jsem říkala na začátku. Zní to jako banální rady, ale nejsou. Je naprosto nezbytné během dne skutečně odpočívat, relaxovat, najít si čas na koníčky, rodinu a zbytečně se nepřepínat.

Co se vlastně děje v organismu, když člověk nemůže usnout nebo se v noci budí? 

K tomu, aby člověk dobře spal, potřebuje melatonin, neboli hormon spánku. Pokud ale zažívá psychický stres nebo úzkost, v noci se probouzí, dochází k poruše produkce melatoninu mozkem a narušení spánku. Současně stoupá hladina kortizolu,který je  nebezpečný, způsobuje i vysoké kardiovaskulární riziko a řadu kardiovaskulárních komplikací.

Jakou neplechu v lidském organismu napáchá nekvalitní spánek?

Těch důsledků je samozřejmě moc. Nevyspání jako takové zhoršuje paměť, kognitivní funkce, kvalitu života, aktivitu v práci. Pak z toho může vyústit spousta psychických nemocí, které vzniknou skutečně jen kvůli tomu, že dotyčný je dlouhodobě  v obrovském stresu a trpí spánkovou deprivací.

Dobře spíš, lépe žiješ tedy není prázdná fráze. 

Platí ve všech směrech. Spánek je základní biologická potřeba, která zásadně ovlivňuje zdraví, psychiku, výkonnost i dlouhověkost — bez kvalitního spánku nefunguje správně žádná oblast života. Lidský mozek není naprogramovaný na to, aby dvacet čtyři  hodin denně aktivně pracoval. Potřebuje regeneraci, stejně jako všechny ostatní orgány. Spánková deprivace je výrazně život ohrožující záležitost.

Vy ale neléčíte jen nespavost. Spánková laboratoř funguje ve Zlíně už dvacet let. Zkuste nám krátce představit, v čem vlastně pacientům umíte pomoci. 

Začínali jsme s léčbou spánkové apnoe. Během let jsme se postupně rozrůstali až do dnešní podoby moderního centra, ve kterém se zabýváme celým spektrem spánkových poruch.  Tedy nikoliv pouze apnoí, ale také syndromem neklidných končetin, nespavostí, parasomniemi. A protože jsme součástí plicního oddělení, tak také těžkými poruchami ventilace. Krásně jsme se posunuli. 

Kolik srovnatelně velkých je takových pracovišť třeba v rámci České republiky?

Moc ne. Jsme jedno z mála krajských pracovišť této velikosti, všechna ostatní podobná jsou součástí fakultních nemocnic. 

Seriál Zdraví bez  hranic primárně řeší prevenci. Co tedy říkáte svým pacientům, jak mají předejít riziku, že jejich život zkomplikují problémy se spánkem? 

Používáme srozumitelný termín „spánková hygiena”. Pozor, určitě to neznamená pouze „jít spát včas“. Je to komplexní přístup k životnímu stylu, prostředí a psychice, který zajišťuje, že spánek je kvalitní, hluboký a pravidelný. Dodržování zásad spánkové hygieny může významně snížit riziko nespavosti a zlepšit celkové zdraví.

S dovolením poprosím, abyste to krátce rozebrala. 

Obecně platí, že důležitý je co největší rozdíl mezi denním a nočním světlem. Čím větší diference je, tím hlubší spánek může přijít. Je to ale individuální, někdo prostě bez malého nočního světla neusne. Někomu tma přináší úzkosti. Každý by měl poznat sebe a poslouchat svůj organismus. 

Faktorů, které ovlivňují kvalitu spánku a člověk je může přímo ovlivnit a sám si je nastavit, je strašně moc. Platí, že prospěšná je eliminace rušivých zvuků. Ideální teplota šestnáct až dvacet stupňů, příliš teplá nebo studená místnost spánek narušuje. Pohodlná postel a matrace. Pozitivní jistě není světlo z obrazovek mobilů, tabletů a televizí. Zásadním faktorem je pravidelnost spánkového režimu, to stabilizuje biologický „hodinový systém“ a rytmus těla. Dobrému spaní pomáhá fyzická aktivita, relaxace před spaním, třeba i meditace, hluboké dýchání, teplá koupel nebo čtení klidné knihy. Určitě nedoporučuju jíst před spaním kořeněná nebo mastná jídla, pít alkohol, škodí i nikotin. 

A co když všechno výše popsané člověk splní a stejně nemůže usnout? 

Nesnažit se moc dlouho usnout. To je lepší se přesunout do jiné místnosti a provést klidnou aktivitu, dokud se necítíte ospalí. Samozřejmě, když nepomáhá vůbec nic, tak vyhledat odbornou pomoc. 

Existuje tedy nějaké obecně platné doporučení, v kolik hodin má jít člověk do postele?

Určitě zde hraje velkou roli i to, zda je člověk jak se říká skřivan, nebo sova.  A tento svůj profil by měl každý pokud to trochu lze  brát v potaz, je to  geneticky daná dispozice. 

Co délka spánku? 

To je diskutované téma. Obecné doporučení je sedm až osm hodin, to ví asi každý. Ale jsou lidé, kterým opravdu může stačit pět hodin a naopak jiní potřebují spát hodin deset, aby necítili spánkovou deprivaci. Liší se to i věkem. Mozek během let prochází změnami a ty ovlivňují i archeologii spánku. 

A chrápání? 

To samo o sobě nemusí znamenat zdravotní problém. Ten vzniká, když chrápání provázejí zástavy dechu. Člověk se může probouzet s pocitem lapání po dechu, po ránu má sucho v puse, bolesti hlavy, je unavený, vyčerpaný.

Špatně spí občas asi úplně každý. Jak ale rozpoznat moment, kdy už je vhodná a potřebná odborná pomoc lékaře? 

Takový stav by rozhodně neměl trvat měsíce. Platí stejná zásada jako v jiných lékařských oborech. Čím dřív problém řešíte, tím větší šance na zlepšení nebo vyléčení. Pokud tedy člověk špatně usíná, budí se nebo má jiné poruchy spánku déle než dva týdny, určitě by měl konzultovat svůj stav s lékařem. 

Kam se tedy obrátit? 

V prvním momentu na svého praktického lékaře. I ten dokáže pomoci, má možnost předepsat nějaká farmaka. Pokud stav přetrvává, není dobré si pomáhat léky dlouhodobě, vede to k závislostem. Pak jsou to psychologové nebo psychiatři, ti samozřejmě dokáží odborně pomoci. Pokud si člověk uvědomuje, že spánková deprivace má negativní vliv na jeho život, má většinou sám snahu s tím něco dělat. To je základ. A tito motivovaní pacienti také zpravidla mají velkou šanci svůj problém vyřešit i bez naší účasti.

Do vašich rukou se tedy dostávají až pacienti se skutečně závažnými poruchami spánku. 

Pokud problémy přetrvávají, tak už nezbývá než diagnózu doplnit o vyšetření odbornějšího rázu, jako je třeba polysomnografie, což  je nejdůležitější a nejkomplexnější vyšetření spánku, které se provádí ve spánkové laboratoři. Sledujeme a zaznamenáváme průběh celonočního spánku pomocí řady senzorů, abychom zjistili, co se přesně děje v těle během spánku. Případně pacienti absolvují polygrafické vyšetření, které je zaměřené hlavně na poruchy dýchání ve spánku, zejména na spánkovou apnoi. Tato vyšetření s velkou pravděpodobností příčiny problémů odhalí. 

Kolik pacientů v současné době léčíte? Kolik nových do vaší laboratoře přijde třeba během jednoho týdne? 

Týdně   nabíráme cca 8-10 nových pacientů , kteří jsou pak většinou léčeni přetlakovou terapií, nebo jinou léčebnou modalitou. Zabýváme se i řešením již hospitalizovaných pacientů na plicním odd a plicní JIP. Nastavení jednoho pacienta  ve spánkové laboratoři ať za hospitalizace nebo ambulantně trvá v řádu dnů až týdnů. A léčba našich pacientů je dlouhodobá. 

Kolik pacientů u vás momentálně leží? 

Dlouhodobý trend  spánkových laboratoří je  u nekomplikovaných pacientů provádět diagnostiku a léčbu pacientů ambulantně, což se ukazuje jako mnohem komfortnější modalita pro pacienty. Pokud je u nás pacient léčen pro spánkové apnoe, lze u něj nastavit  a dále i sledovat přetlakový přístroj  telemetricky, což pacienti vnímají velmi pozitivně. Samozřejmě, že složité pacienty  se závažnější diagnózou a  složitějším způsobem léčby  hospitalizujeme v nemocnici na  lůžkách našeho centra.  Asi pětina pacientů by byla bez pomoci přístrojů v přímém ohrožení života. 

Téměř tři tisíce lidí je hodně, to jste mě docela překvapila. A tito pacienti v běžném životě normálně fungují? 

Ano, mají naprosto standardní režim. Pracují, sportují, nic jim nechybí, žádné problémy nemají, jenom prostě na to, aby se dobře vyspali, potřebují naši pomoc a přístroje.

Sledujete za těch dvacet nějaké trendy, které by váš obor zaznamenal? 

Spánková medicína jde stejně jako ostatní obory hodně rychle dopředu. Zvládáme efektivně léčit čím dál těžší stavy pacientů a těžká respirační selhávání. Před dvaceti lety lidé následkem kardiovaskulárních komplikací spojených s poruchami spánku umírali. Dnes existuje snadná léčba. A skvělé je, že spánkových laboratoří přibývá.

Docela vám závidím. Dokážete spoustě lidem pomoci, často velmi rychle a efektivně. Musí to být naplňující. 

Je to tak, práce mě naplňuje čím dál víc. Efekt přetlakové léčby je prakticky stoprocentní při optimální spolupráci pacienta. Je velký rozdíl v tom v jakém stavu k nám pacienti přichází a jak se cítí po zaléčení . Zlepšení je patrné někdy v průběhu několika dní u někoho až v průběhu měsíců, ale je markantní.  Jsou pacienti u kterých je začátek léčby náročnější, snažíme se tedy o individuální přístup a usnadnění  zvykání si  na léčbu. 

Nějaký konkrétní případ pacienta, který vám utkvěl v paměti? 

Ráda vzpomínám na jednu paní. Přišla utrápená s totální spánkovou deprivací. Byla zaměstnaná v Tescu, práci ztratila, protože byla extrémně unavená, spavá. Starala se sama o malou holčičku, navíc bojovala s těžkou nadváhou, z toho všeho pramenily deprese. U nás dostala přetlakový přístroj  a kyslík, díky kterému se konečně dobře vyspala. Postupně se z toho dostala, zbavila se nadváhy, začala normálně fungovat, nakonec už přístroj ani kyslík nepotřebovala. Vrátila se do života se vším všudy, našla si novou práci  a  užívá si naplno rodinný život. Podobných příběhu v laboratoři je ale mnoho. 

MARTA VRÁNOVÁ

• Narodila se 8. srpna 1977 v Čadci.
• Vystudovala lékařskou fakultu v Martině, část studia absolvovala  na UP v Olomouci. 
• V Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně pracuje více než dvacet let, krátce po dokončení studia nastoupila jako lékařka na interně, poté na plicním odd.
• Momentálně působí jako vedoucí lékařka Spánkové laboratoře. 
• Žije ve Zlíně, má syna (20 let) a dceru (13 let)
• Má ráda moře, hudbu, koncerty, ráda tráví volný čas s přítelem v přírodě. Běhá, pravidelně chodí na delší túry, praktikuje také nordic walking.

PŘEHLED SPÁNKOVÝ PORUCH

• Insomnie (nespavost) – potíže s usínáním, udržením spánku nebo brzkým probouzením.
• Poruchy dýchání ve spánku – problémy s dýcháním, které narušují spánek. Mezi nejčastější patří OSA (obstrukční spánková apnoe), centrální spánková apnoe, syndrom obezitohypoventilace, chrápání (technicky „porucha spánku bez apnoe“).
• Hypersomnie centrálního původu – nadměrná spavost, která není způsobena nedostatkem spánku ani apnoí.
• Poruchy cirkadiánního rytmu spánku a bdění – nesoulad mezi vnitřními biologickými hodinami a požadovaným režimem dne. Patří sem zpožděná spánková fáze („sova“), pokročilá fáze („skřivan“), nepravidelný spánkový rytmus, poruchy spojené s prací na směny, poruchy související s cestováním (jet lag). 
• Parasomnie – neobvyklé jevy během spánku, probouzení nebo usínání. Sem patří náměsíčnost, noční děsy, poruchy probouzení, noční můry.
• Poruchy spánku spojené s pohybem - opakované pohyby narušující spánek. Patří sem: syndrom neklidných nohou (RLS), periodické pohyby končetin ve spánku (PLMS) a bruxismus (skřípání zubů). 

DESATERO SPÁNKOVÉ HYGIENY 

• Choď spát a vstávej pravidelně. Každý den, i o víkendu, ideálně ve stejnou dobu. Pomáhá to nastavit biologické hodiny.
• Postel jen na spánek a sex. Mozek si tak spojuje postel s odpočinkem, ne s prací nebo sledováním mobilu.
• Vytvoř vhodné prostředí. Tmavá, tichá, chladná a pohodlná ložnice. Eliminuj rušivé zvuky a světlo.
• Omez stimulaci před spaním. Vyhni se intenzivnímu cvičení, náročné práci, hádkám nebo dramatickým filmům těsně před spaním.
• Omez kofein, nikotin a alkohol. Kofein a nikotin nejpozději 4–6 hodin před spaním; alkohol narušuje REM spánek.
• Nepřejídej se těsně před spaním. Těžká jídla a kořeněné pokrmy zhoršují usínání a mohou způsobit pálení žáhy.
• Odpočiň si psychicky. Relaxační rituály: čtení, meditace, teplá koupel, hluboké dýchání. Sniž stres.
• Pobyt na denním světle. Ranní nebo denní světlo stabilizuje cirkadiánní rytmus a podporuje bdělost přes den.
• Nepokoušej se spát násilím. Pokud neusneš do 20–30 minut, vstaň, přesuň se jinam a dělej klidnou aktivitu, dokud se necítíš ospalý.
• Sleduj své spánkové návyky. Vedení spánkového deníku nebo použití aplikací pomáhá zjistit, co spánek narušuje a co ho zlepšuje.
  

Centrum diagnostiky a léčby spánkových poruch

• Vzniklo před dvaceti lety jako součást Plicního oddělení krajské nemocnice ve Zlíně.
• Odborníci tady řeší problémy s kvalitou spánku, které způsobují potíže dýchacích ústrojí pacientů.
• Zdravotníci se nejčastěji věnují pacientům se spánkovou apnoí, přerušovaným spánkem, syndromem neklidných končetin nebo chrápáním. 
• K vyšetření pacientů lékaři používají především dva přístroje. Jedním z nich je polygraf, který snímá tepovou frekvenci, krevní saturaci a průchod vzduchu nosem.
• Složitější vyšetření provádějí na polysomnografu, který rozliší i další spánkové poruchy, například syndrom neklidných končetin, parasomnii a další onemocnění. 
• V průběhu dvaceti let se spánková laboratoř rozrostla z jediné ambulance a dvou lůžek v plnohodnotnou část plicního oddělení se dvěma ambulancemi, pěti lůžky a  téměř   třemi tisíci pacienty v evidenci. 
• I přes takhle vysoké číslo pacientů neustále přibývá, a tak je momentálně obvyklá čekací doba pro neakutní případy několik měsíců.