V místech, kde od roku 1860 až do nedávné doby hořely sklářské pece, plánuje vedení vytvořit novou moderní část města s kulturně společenským centrem. A nejen to, na ploše čtyřicet dva tisíc metrů čtverečních postupně vznikne nový průmyslový areál, nákupní komplex, bytové prostory i domov pro seniory s patřičnou péčí.

Současné vedení města muselo ale nejprve budoucnost areálu ve prospěch obyvatel Karolinky vybojovat se zastánci odprodeje cizím investorům v místním referendu. Na základě jednoznačné podpory Karolinčanů pak radnice areál bývalých skláren odkoupila od společnosti Synot, která areál vlastnila. „Smlouvu se nám po dlouhých jednáních podařilo podepsat v sprnu. Zároveň jsme uhradili kupní cenu, která byla padesát dva milionů korun,“ vysvětluje zastupitel Vlastimil Rapant, který spolu se starostou Richardem Holišem pracuje na myšlence zakomponovat bývalé sklárny do aktivního života města. 

Značnou část peněz radnice získala od ČSOB. „Za velmi výhodných podmínek jsme si vzali úvěr třicet tři milionů korun, které začínáme splácet až za dva roky. Zbývajících devatenáct milionů korun jsme pak uhradili z vlastních prostředků. A jen pro zajímavost, areál je už v téhle chvíli výdělečný. Zhruba dva miliony korun ročně máme na tržbách za pronájem,“ říká starosta města Richard Holiš. V budovách je podle něj přibližně tucet nájemců, kteří je využívají na skladové prostory. Součástí areálu je také prodejna skla. 

„Postupně pracujeme a plníme přesně vše, co jsme v rámci referenda prezentovali obyvatelům Karolinky,“ dodává starosta.

Vize je podle obou jasná. „Sousedíme s Velkými Karlovicemi, které se staly centrem turistiky a především zimních sportů v naší oblasti. Máme ambici stát se ‚podhůřím valašských kopců‘. Idea je taková, že turisté k nám budou jezdit nakupovat a najdou u nás také kulturní i sportovní vyžití v případě nepřízně počasí.“

Právě k tomu Karolinka potřebuje mít pevně pod kontrolou, co z areálu skláren nakonec vznikne. „Obávali jsme se, že ve sklárnách, které jsou přímo v centru města, vznikne v nejlepším případě chátrající a neudržovaný brownfield nebo ubytovna pro nepřizpůsobivé obyvatele přesídlené kdoví odkud,“ vysvětluje Rapant.

Oprávněné obavy nakonec vyústily v už zmíněné referendum a odkup areálu. V těchto dnech je tak město Karolinka vlastníkem hlavního areálu skláren a budov na rozloze 3,7 hektaru a zhruba pěti tisíc metrů čtverečních v areálu expedice skláren zvané kartonážka. Během příštích let zde vznikne pět zón, které zasáhnou do všech oblastí života města. 

Autorem konceptu je právě Vlastimil Rapant, který vizi multifunkčního centra Karolinky vypracoval ve spolupráci s architekty a urbanisty. „Vize je navržena tak, aby vznikl komplex, který z dnes už nefunkčních skláren postupně vytvoří živé centrum města. Od začátku jsme měli představu, která část je pro město cenná. Což je hutní hala a takzvaná rafinérie. Ostatní plochy, které nejsou pro město tak zásadní, jsou pak rozčleněny na obchodní zónu a brownfield,“ popisuje.

Kartonážka

Podle tohoto konceptu například zmizí stará budova kartonážky a na vzniklém prostoru vyrostou v horizontu tří let bytové domy. „Pozemek budeme prodávat developerovi s jasnou regulací. Počítáme tak, že zde vznikne dvacet až třicet bytů.“ Dobrá zpráva podle něj je, že město už jedná s prvním zájemcem.

Areál Skláren

Samotný areál skláren je do budoucna rozčleněný do čtyř zón: obchodní, výrobní, společensko-kulturní a sociální. „Pro sociální potřeby města plánujeme využít budovu rafinérie. Uvažujeme zde o domovu pro seniory, ve hře je také Alzheimer centrum a další zařízení.“  Co konkrétně zde nakonec vznikne, rozhodnou až výsledky jednání třeba se Zlínským krajem nebo soukromými investory, které intenzivně probíhají. Vlastimil Rapant doplňuje, že pro město je to velmi cenná část Karolinky a pro investory zase velmi lukrativní území. 

Pro běžného obyvatele Karolinky i projíždějícího turistu bude ovšem zajímavá především obchodní zóna. Zamýšlené nákupní centrum se bude rozprostírat na 8,5 tisících metrech směrem k Velkým Karlovicím. Studie zde slibují až tři tisíce metrů prodejní plochy a dostatečně velké parkoviště. Chybět zde nebudou potraviny a další sortiment sportovního a dalšího zboží, které v této oblasti dosud chybí. Stejně jako třeba nabíječka pro elektromobily. Nejbližší veřejná je až ve Vsetíně nebo Rožnově pod Radhoštěm. 

Plocha výroby a skladování

Pro podnikatele je zase velmi slibný brownfield přilehlý k železnici. „Toto území připravíme pro novou výstavbu skladovacích a výrobních hal. Cílíme zde na několik drobnějších společností, které mimo jiné splní jednu důležitou podmínku, a to dopravně a hlukově nekonfliktní výroba pro své okolí, které je zastavěné obytnými a rodinnými domy,“ vysvětluje Rapant. I přesto je podle něj o prostor pro budoucí haly a sklady enormní zájem. Výhodné je to rovněž pro město. Může dosáhnout až na 70 procent dotací z ministerstva průmyslu a obchodu na zbourání stávajících budov a výstavbu těch nových. 

Sportovně a kulturně společenské centrum

Díky bývalé hutní hale a ploše kolem ní vznikne v Karolince nové centrum města. „Zde je záměr jednoznačný. Začlenit tuto lokalitu do Karolinky a přesunout zde společenské dění.“ Vzniknout zde má podle Rapanta multifunkční sportovní a kulturní sál a přičleněné provozy. „Nezapomeneme ani na malé děti a jejich vyžití.“

Pro sklářské patrioty ve městě i okolí je důležitý vzkaz, že budovy bývalých skláren se v rámci nového využití bourat nebudou. „Chceme odkaz hutní haly zachovat. K centru Karolinky sklárny patří stejně jako v jiných obcích kostel. A to respektujeme,“ slibuje Rapant. Silueta skláren tak ani se zánikem huti nezmizí. „Jsou to naše ‚Hradčany‘.  Budeme se snažit ty nejdůležitější pohledové prvky zachovat. Pokud by to nebylo technicky s novou výstavbou možné, zachováme přinejmenším fragmenty bývalých skláren, abychom ve městě udrželi alespoň nějaký historický odkaz,“ dodává.

Aby se bývalé sklárny staly skutečně živou součástí moderní tváře Karolinky, zmizí z areálu ploty. Díky tomu vznikne prostor na rozšíření současného chodníku podél skláren v příjemnou pěší zónu lázeňského typu vhodnou pro odpočinek i společensko-kulturní aktivity. „Naší hlavní myšlenkou je vrátit život do prostoru areálu skláren a udržet povědomí o sklářské historii města nejen místních obyvatel, ale i návštěvníků,“ doplňuje starosta Karolinky Richard Holiš.

A jaký je časový plán? První přijde na řadu obchodní zóna. Do tří let by se mohlo začít stavět. Současně s tím bude probíhat demolice kartonážky a předání vzniklého prostoru developerovi k výstavbě bytů.

Do pěti let by mohly začít vznikat nové sklady a výrobní haly na území současného brownfieldu podél železniční trati. Tato akce půjde ruku v ruce s novou obchodní zónou. 

Společenské centrum v srdci skláren čeká zřejmě nejdelší cesta kvůli finanční náročnosti. Jeho vznik je podmíněn dotačními tituly, což může záměr natáhnout až na deset let. 

Jediný otazník, co se časového plánu týče, visí nad sociálním zařízením. „Tady neumíme dohlédnout, jak se bude situace vyvíjet. Pokud půjdeme po státní linii, bude to trvat dlouho. Jestliže nakonec zvolíme soukromé investory, počítáme, že by se mohlo začít stavět klidně do pěti let,“ uzavírá Vlastimil Rapant.

Historie skláren

• Sklárny vznikly v Karolince už počátkem 60. let 19. století. 
• Tehdejší Karolininu huť založil podnikatel Salomon Reich. Jméno získala po jeho matce, stejně jako na přelomu 40. a 50. let minulého století dnešní město. 
• Karolinská sklárna definitivně ukončila svou historii v roce 2020. 
• Areál od tehdejšího majitele Crystalex Nový Bor odkoupila společnost Synot, která na začátku roku 2025 nabídla areál k odkupu městu Karolinka.