Když se Dušan Kotrla před několika lety rozhodl investovat vydělané peníze do projektu, který ve Vsetíně neměl období, slyšel spíš pochybnosti než povzbuzení. Moderní resort s ledovou plochou, hotelem, wellness i restaurací zněl pro řadu lidí jako příliš odvážná – možná až bláznivá – myšlenka. On v ní ale od začátku viděl víc než byznys. Viděl místo, které městu chybělo.

O víře ve vlastní vizi, odvaze investovat v době krize io tom, proč Kapka nikdy neměla být rychlým byznysem, mluví v otevřeném rozhovoru.

Nelitujete, že jste se před lety do svého životního projektu pustil? Kdybyste se mohl vrátit v čase, šel byste do toho? 

Já jsem na Kapka resort hrdý. Uvědomoval jsem si velká rizika, stejně jako názory některých, že takové centrum nemá šanci. Takže bych se určitě do toho pustil opět. Jen bych se pokusil některé věci vyřešit jinak, lépe. 

Co konkrétního? 

Kapku jsme postavili na zelené louce. Neměli jsme velké zkušenosti, jen velkou vizi a sen, že to dokážeme. Podobných projektů v Česku zase není tolik, vlastní know-how si každý chrání. Není to městská, okresní ani krajská záležitost. Přesah a potenciál je obrovský. A my jsme do toho šli s nadsázkou řečeno jako pionýři, kteří mají velké odhodlání. Od samotného začátku to ale chtělo víc profesionálního zázemí. 

V čem přesně dnes vidíte největší rezervy, které v počátcích zůstaly možná nevyužité? 

Dnes bych hned na začátku najal klíčového manažera – skutečného profesionála s dlouholetými zkušenostmi s řízením provozu, který kombinuje hotel, restauraci i wellness. I když by takový člověk nebyl levný, myslím, že by se vyplatil. A není to kritika lidí, kteří tu byli. Odvedli obrovský kus práce a drtivá většina z nich dala maximum. Jen jsem na začátku úplně neodhadl skutečný přesah a potenciál celého resortu.

 Dneska jste s týmem, který Kapku vede, spokojený? 

Základní princip je jednoduchý: pokud se u nás hosté nebudou cítit dobře, nebudou k nám jezdit. Aby takový resort fungoval, je nutná absolutní profesionalita na všech úrovních – od úklidu, přes obsluhu v restauraci a wellness, až po vedení. Byl to dlouhodobý proces, ale myslím, že jsme v tomto směru udělali velký kus práce. Aktuální stav se blíží mým představám. Hodně dám na charakter. Pokud si s někým lidsky nesedneme, nemůže u nás pracovat. Chci, aby Kapka byla jeden sourodý tým.

Poslední měsíce jste se do řízení projektu vložil i vy sám osobně. Jste náročný? 

Ano, jsem náročný. Ve své mateřské firmě mám dlouhá léta nastavené jasné principy – samostatnost, zodpovědnost a důvěru. Kdo to zvládá, odvádí skvělou práci a je za ni dobře zaplacený.  Na Kapce jsem při stabilizaci týmu kladl důraz na slušnost, pozitivní přístup a nadřazení zájmů hosta nad osobními. Pokud jsem měl pocit, že někdo řeší hlavně sebe a peníze, nebo nezapadá do kolektivu, rozloučili jsme se. Kapka není fabrika. Lidé tu nemůžou „jen“ chodit do práce. Výplata je samozřejmě zásadní, ale tady musí dát člověk víc – trpělivost, loajalitu a úctu k zákazníkovi. Dnes mám pocit, že většina týmu moje nároky chápe a přijala je.

 Co čísla? Ekonomika? Jste s vývojem v tomto směru spokojený?

Kapka nikdy nebude vydělávat velké peníze. To ani není jejím smyslem. Když se dostaneme do černých čísel a budeme vydělávat, stejně peníze vrátíme zase zpátky. Okamžitě. Přesná čísla si každý chrání. My jsme před otevřením nastavili nějaká očekávání a plány. Ty se nám plnit daří, proto jsem pozitivní. Ohromný kus práce, který jsme tady udělali ve všech směrech, je vidět i na naší ekonomice. V současné době jsme na dobré cestě k soběstačnosti.. Zásadním problémem jsou energie. Jejich ceny jsou dnes téměř dvojnásobné oproti původním kalkulacím. A připomenu, že krátce po otevření jsme byli dokonce až na patnáctinásobku. Nebýt tohoto vývoje, byli bychom soběstační pravděpodobně už dávno.

Úplně původní myšlenka byla vybudovat ve Vsetíně druhou ledovou plochu? Je o ni zájem? Podle vytíženosti v harmonogramu na internetu se zdá, že rozhodně ano. 

Začínali jsme na průměru obsazenosti tři hodiny denně. Dneska jsme na deseti hodinách. A to je skvělé. V tomto směru se blížíme maximu možného. Výrazně nám pomáhá třeba projekt bruslení do škol a mateřských škol, toto má daleko větší i společenský přesah než ,,jen“ pro nás naplnění hodin ledu. Ty nám plní dopolední časy ve všední dny, které není úplně jednoduché obsadit a prodat. Výborné je, že spousta našich partnerů je s námi od začátku. Obsazenosti pomáhá i spolupráce s hokejovým klubem VHK, trénují tady jejich nejmladší.

Nedávno jsem tady byl na turnaji těch nejmenších a nebylo tu k hnutí. Zaplněná tribuna, plná restaurace, téměř nebylo kde zaparkovat. 

Ano, takové turnaje jsou výborné v tom smyslu, že zaplní na celý den led, restauraci, zčásti také hotelové pokoje. 

Letošní lednové počasí umožnilo bruslení na potocích nebo rybnících. Nedělalo vám to vrásky, že se bruslí jinde a ne u vás? 

Vůbec ne. Naopak. Pokud bruslí víc dětí kdekoliv jinde, je to jen dobře. Když je to začne bavit, přijdou pak k nám na veřejné bruslení nebo do hokejového klubu.

Takže ledová plocha vaše představy plní. Co restaurace, hotel a wellness provoz a loňská novinka kryokomora? 

Učili jsme se a učíme se i nadále ve všech našich sektorech průběžně celé tři roky, sbírali jsme informace, zkušenosti, jak s klientelou pracovat, jak propojovat celý resort a přizpůsobit naše fungování ročnímu období, protože samozřejmě jinak ten provoz běží v lednu a jinak v létě. A všechna naše střediska mají pozitivní vývoj. 

Vyrazili jste během těch čtyř let také do nějakých slepých uliček? 

Ano. Nezafungovala moje původní představa fyzioterapie. Lidé to dnes řeší spíš osobně. Na pobytu chtějí odpočívat. Více se proto věnujeme regeneraci ve wellness – masážím a kryokomoře.

Ta se osvědčila? 

Perfektně. Ta je velmi žádaná, vytížená, to se povedlo. Velký hit na Kapce, lidé zjistili jaký je to přínos pro zdravý životní styl nebo na regeneraci těla při sportu a začali ji hojně využívat.

Co wellness? Ten má dneska spousta hotelů a resortů, už dokonce i menší penziony. Daří se vám jeho potenciál využít? 

Musím říci, že jsem až překvapený, jak pozitivně se to vyvíjí. Na jeho křivce je asi vidět úplně nejvíc, že jdeme dobrým směrem. Máme v něm omezenou kapacitu, chceme, aby se tam lidé cítili vždycky dobře. Absolutní čistota, to je priorita. A vyplácí se nám to. Původní představa byla, že wellness budou využívat hoteloví hosté, ale momentálně je poměr hoteloví hosté a návštěvníci „zvenčí” velmi výrazně ve prospěch těch, kteří u nás nejsou na hotelu, jen přijedou do wellnessu a třeba na večeři. 

Kapka vznikla i díky tomu, že měla v zádech silnou společnosti. Platí toto propojení pořád? 

Ano, platí to stále. Když jsme Kapku začali budovat, naší mateřské firmě se velmi dobře dařilo. Bohužel válka na Ukrajině měla negativní dopad na celoevropský obchod se dřevem, což se promítlo i u nás. Vloni jsme proto zavřeli jeden z našich stěžejních provozů pilu v Hranicích na Moravě. Tento provoz měl prvních pár let projektu Kapka pomáhat a bohužel nám poslední dva roky nemalé peníze odnášel a mě už nedávalo žádný smysl v tomto oboru nadále pracovat. Uzavřením provozu se situace ve firmě rázem změnila a paradoxně mi to rozvázalo ruce směrem ke Kapce, které jsem se mohl začít věnovat skutečně na maximum. Urychlil se tím výběr kvalitních lidí, enormně jsem zvýšil tlak na kvalitu služeb všech částí resortu. Kdyby se mateřské firmě dařilo jako před začátkem války, možná bych neměl tak silnou motivaci Kapku dostat na vyšší úroveň. Takže jako vždycky platí, že všechno zlé je i pro něco dobré. 

Jaký jste manažer? Řešíte i denní provoz, nebo spíše strategické záležitosti? 

Spíš strategický. Momentálně tady mám lidi, kteří mají moji důvěru, to oni musí Kapku vést. Tým není početný, mám, tři manažery, kteří mají pod sebou lidi na jednotlivých střediscích a dva z nich zároveň dělají obchod směrem k naplněnosti resortu. Setkáváme se pravidelně každý týden, ale postupně bych chtěl tu frekvenci mého zasahování do operativního procesu snižovat. Kapka je jako mé dítě, reprezentuje naši firmu a rodinu a až budu přesvědčen, že ji lidé vedou dle mých představ, tak se přesunu do role hosta a strategického konzultanta. 

Stalo se někdy, že jste musel na zaměstnance zvýšit hlas? 

Ne. Nemusím. Prý stačí, když se podívám. (smích)

Takže častěji chválíte? 

S pochvalami šetřím. Ze zkušenosti vím, že ne každý s nimi umí pracovat. Když ale vidím, že lidé při turnaji nebo velkém náporu odvedou maximum, tak jim poděkovat a pochválit je nutnost. Myslím ale, že naši lidé už na mě poznají, kdy jsem s jejich prací spokojen, aniž by jsem něco musel říkat.

Máte představu, kdo by to mohl po vás převzít? Předáte jednou Kapku svým dětem? 

Současný systém řízení to zatím nevyžaduje a čas ukáže co děti budou chtít. Pracují tady aktivně dvě z našich dětí, nejstarší dcera je na mateřské, ale taky se zapojuje v rámci možného času. Jsem rád za to jak se všichni profesně i lidsky posunují.

Kolik úsilí, pozornosti a třeba i peněz investujete do propagace a marketingu? 

Právě marketing má na starost mladší dcera Petra a využíváme všechny kanály, ale nejcennější jsou osobní doporučení.  Třeba nedávno byl u nás jeden známý a populární herec, který nás mezi svými přáteli a na svých sociálních sítích zpropagoval sám od sebe a nic za to nechtěl, naprosto neuvěřitelně, chápu to tak, že se mu u nás líbilo. A tato přirozená a spontánní doporučení jsou velmi cenná. A jsme zase zpátky u kvality služeb. Pokud nebudeme nabízet špičkovou kvalitu, nevrátí se, nedají doporučení. A fakt je, že dneska už máme v lukrativních měsících rezervace i na tři roky dopředu. 

V čem ještě vidíte rezervy? Kam můžete fungování Kapky ještě dál posouvat? 

Velkou výzvou jsou všední dny. Chceme víc pracovat s firemní klientelou. Víkendy máme plné, ale v týdnu je prostor pro růst. Personál musíme udržet a dobře zaplatit – a k tomu potřebujeme stabilní provoz.

Konkrétněji? 

Vnímám to tak, že každý metr prostoru musíme dokázat využít co možná nejefektivněji. Ať už uvnitř nebo i venku. Teď třeba řešíme, co s terasou. Ano, je velká, krásná, v létě využitá. Ale je využitá dva, maximálně tři měsíce v roce. A to je málo. Musíme ji umět využít lépe, po celý rok. Uvažujeme o rozšíření hotelových pokojů, ale to není priorita a chceme vylepšit venkovní bufet. Prostě ještě kapacitu pro rozvoj máme. 

Co negativa? Objevily se i výtky hostů? Všem se přece nikdy nezavděčíte. 

To samozřejmě vím.  Ano, snažíme se pracovat s jakoukoliv výtkou a každou negativní recenzi vyhodnocujeme a pokud je výtka oprávněná, tak děláme maximum pro to, aby se chyba neopakovala.  Zažili jsme tady v tomto smyslu i docela úsměvné historky, kdy třeba na hokejovém turnaji rozhodčí vyloučil za faul nějakého malého hokejistu a jednoho z jeho rodičů to rozhodilo natolik, že pak už jen hledal, co všechno tady máme špatně a dával vlastní frustraci z tribuny za vinu celému resortu. Ale to jsou opravdu spíše výjimky. 

Co vám udělalo v posledním roce úplně největší radost? 

Když vidím, že momentálně spolupracujeme s téměř padesáti školami a školkami, na ledě nám tady bruslí malí caparti, tak přesně to jsou chvíle, kdy jsem maximálně spokojený. Máme k dětem skvělé trenéry. Když vidíte, že přijde klučina, nebo holčička, prakticky neustojí na bruslích a po osmi lekcích sám jezdí a užívá si obdiv rodičů, nebo babičky a dědečka, kteří se na něho přišli podívat, tak to jsou momenty opravdu k nezaplacení. A to není žádná fráze, ale takové chvíle mě opravdu naplňují. 

Co říci závěrem? 

Pamatuju si třeba na moment, kdy jsem v začátcích odpočíval tady v sauně s hosty, kteří mě neznali. A oni se spolu bavili o tom, že je to tu sice super, ale je škoda, že to určitě nevydrží, protože přece náklady na energie musí Kapku zabít. A my jsme to dokázali. Projekt má smysl, funguje, míří k soběstačnosti. Hosté se k nám vrací, myslím, že po těch necelých čtyřech letech je zřejmé, že Kapka není žádný vzdušný zámek, žádný Kotrlův pomník. Je to funkční projekt, který má obrovský přesah nad rámec celého kraje. Ne každý nám úspěch přál a já jsem moc spokojen, že nám naši snahu lidé přirozenou formou začínají v pozitivním smyslu vracet. To vše by, ale samozřejmě nešlo bez kvalitního týmu lidí na Kapce i lidí z mateřské firmy KOTRLA,a.s., kterých si velmi vážím.

Dušan Kotrla

• Narodil se v roce 1969 ve Vsetíně.

• Vyučil se mechanikem a opravářem  zemědělských strojů.  

• Deset let se živil jako profesionální sportovec, jezdil enduro za Středisko vrcholového sportu Povážská Bystrica i armádní klub Dukla Praha. 

• V roce 1994 začal podnikat jako fyzická osoba, poté založil rodinnou firmu Kotrla a. s.

• Je ženatý, s manželkou Petrou oslaví letos třicet čtyři let výročí od svatby. 

• Mají spolu tři děti, dcery Kateřinu (1994) a Petru (1998), syna Adama (2006). 

• Je vášnivým sběratelem závodních motorek, především soutěžních či motokrosových veteránů Jawa a ČZ. Sám se věnuje jejich opravám a někdy na nich i závodí.