Zdravotnictví

13/08/2026

KOUŘENÍ NENÍ JEN O PLICÍCH

Cigareta může mít negativní dopady na celý organismus, říká lékař

Začíná to nenápadně – jedním potažením, zvědavostí nebo stresem. Končí závislostí, kterou není snadné opustit. Lékař Petr Kubena z Uherskohradišťské nemocnice popisuje, jak se mění svět kouření i proč je nejdůležitější začít s prevencí co nejdříve. Ideálně u dětí.

autor: Jan Filgas
foto: Archiv Uherskohradišťské nemocnice a. s., Pixabay

Zatímco dřív byla cigareta spojována především s dospělými, dnes se nové formy nikotinu stále častěji objevují u mladých lidí, kteří klasickou cigaretu nikdy ani nezkusili. Elektronické cigarety s příchutěmi ovoce nebo sladkostí, nikotinové sáčky nenápadně ukryté pod rtem nebo zařízení, která „jen zahřívají tabák“, vytvářejí iluzi bezpečnější alternativy. Právě tato představa ale může být zavádějící.

Odborníci upozorňují, že ačkoliv tyto produkty mohou obsahovat méně škodlivin než klasické cigarety, rozhodně nejsou bez rizika – a v některých ohledech mohou být dokonce zrádnější.

Lékař plicního oddělení Uherskohradišťské nemocnice Petr Kubena v rozhovoru pro Magazín PATRIOT upozorňuje, že dlouhodobé účinky těchto produktů zatím nejsou dostatečně prozkoumány. Aby bylo možné spolehlivě vyhodnotit jejich vliv na zdraví, je potřeba sledování v horizontu desítek let.

Vy sám nekouříte. Znamená to, že jste nikdy cigaretu ani nezkusil?

Vyzkoušel. Bylo to spíš z nutnosti – v pubertě, v kolektivu. Tak jsem to zkusil, řekl jsem, že mi to nechutná, a tím to pro mě skončilo.

Jak k tomu přistupujete u vlastních dětí?

Spíš vysvětluju. Pravděpodobně kouření jednou vyzkouší. Důležité je pochopit, že kouření je závislost. Když si člověk zvykne řešit stres nebo nepříjemné situace pomocí cigarety, alkoholu nebo čehokoliv jiného, je to špatně. A to je podle mě klíčové sdělení – ne zákaz, ale pochopení principu.

Podílel jste se i na preventivních programech na školách. Jak to probíhalo?

Dělali jsme přednášky pro základní školy v regionu. Vysvětlovali jsme dětem, co je kouření, co obsahují cigarety, jak vzniká závislost. Říkali jsme jim, že v cigaretě je několik tisíc látek a zhruba sedmdesát z nich je prokazatelně karcinogenních. Závislost ale způsobuje nikotin, který nutí člověka kouřit dál. Avšak spolu s nikotinem vdechuje kuřák spoustu dalších škodlivin. Součástí bylo i vysvětlení nemocí a diagnostiky, aby si dokázaly představit, co se v těle děje, co vlastně lékaři řeší.

Jak na to děti reagují?

Je zajímavé sledovat rozdíl mezi věkem. Děti do zhruba sedmé třídy opravdu poslouchají, ptají se, zajímá je to. U starších už je vidět, že část z nich má zkušenosti a bere to s odstupem. Ale i kdyby to mělo ovlivnit jednoho ve třídě, má to smysl.

Když se podíváte na současnost, mění se nějak kouření jako takové?

Ano. Klasické cigarety mírně ustupují, ale nahrazují je alternativní produkty – elektronické cigarety, zahřívaný tabák nebo nikotinové sáčky. Ty jsou výrazně rozšířené hlavně mezi mladými. Zajímavé je, že řada lidí ani nepovažuje e-cigarety za kouření. Když se jich zeptáte, jestli kouří, řeknou ne, ale e-cigaretu používají.

Jsou tyto alternativy bezpečnější?

To dnes neumíme spolehlivě říct. Tyto alternativy obsahují méně látek než klasické cigarety, ale pořád jde o směsi chemikálií. A my nevíme, jak ty látky působí dlouhodobě a jak se kombinují v lidském organismu. Na to potřebujete dlouhé roky dat. Dnes je to relativně krátká doba, co jsou tyto produkty na trhu.

Objevují se už nějaké konkrétní problémy?

Ano. Například onemocnění označované jako EVALI – poškození plic spojené s e-cigaretami. Objevilo se kolem roku 2019, hlavně v USA. Šlo často o mladé lidi, kteří skončili s těžkým selháním plic. Ukázalo se, že některé látky v náplních mohou vyvolat silný zánět.

Jaké další problémy způsobují e-cigarety?

Jednak nejsou cítit. Děti je mohou používat ve škole, na toaletách a okolí si toho nemusí všimnout. Často mají sladké příchutě, takže to spíš připomíná vůni než kouř. A druhá věc je nadužívání. U klasické cigarety víte, že jste vykouřil třeba deset cigaret denně. U e-cigarety můžete potahovat prakticky neustále – u televize, v autě, v práci. Stovky potahů denně. Člověk tak reálně vdechuje mnohem víc nikotinu a dalších látek, aniž si to uvědomí.

Platí i u těchto produktů pasivní kouření?

Samozřejmě, následky každého kouření, tedy i toho elektronického, nesou i nekuřáci. Pokud je dítě vystaveno pasivnímu kouření, případně dokonce už během těhotenství v těle matky, zvyšuje se u něj riziko plicních onemocnění v dospělosti, i když samo nikdy kouřit nebude. Vliv kouření na zdraví se přenáší mnohem širším způsobem, než si většina lidí uvědomuje. Látky z kouře se usazují na površích, na nábytku, stěnách. Malé děti je pak mohou přijímat dotykem nebo tím, že dávají věci do pusy. Takže nejde jen o to, co člověk vdechne přímo, ale i o prostředí, ve kterém žije.

Jaké jsou nejčastější zdravotní následky kouření?

Typicky chronický kašel, vykašlávání hlenu. Z vážnějších onemocnění je to rakovina plic – zhruba devadesát procent takových pacientů jsou kuřáci. Pak je to chronická obstrukční plicní nemoc, kdy dochází k zužování dýchacích cest. Ty se zanítí, otékají a postupně ztrácejí průchodnost. Pacienti mají problémy s dýcháním a to už je nevratný stav.

Ne každý kuřák ale nutně musí mít zdravotní problémy. Znám jich spoustu, kteří jsou úplně v pohodě.

Statistika nikdy není černobílá. Neznamená to, že každý kuřák automaticky onemocní, ale výrazně si zvyšuje pravděpodobnost, že se u něj některé nemoci v průběhu života objeví. Je to o odstínech šedi. Čím víc člověk kouří, tím víc se ta pravděpodobnost zvyšuje. Důležité je i to, že riziko se v čase sčítá. Každá vykouřená cigareta, každý rok kouření se do celkové pravděpodobnosti promítá. Pokud člověk s kouřením přestane, jeho riziko postupně klesá, nikdy se ale už nedostane na úroveň člověka, který nekouřil vůbec.

Může v tom hrát nějakou roli i genetika?

Významnou. Pokud se v rodině rakovina plic vyskytla, například u rodičů, je riziko ještě vyšší. Takový člověk by ideálně neměl kouřit vůbec, protože jde svému problému vyloženě naproti.

Pokud ale člověk nesportuje, nechodí do schodů nebo má minimum fyzické námahy, tak ani nemá šanci poznat, že jeho plíce třeba nejsou úplně v pořádku.

Bohužel často pacienti přicházejí až ve velmi pokročilém stadiu plicního onkologického onemocnění. Nádory v jiných částech těla způsobují bolest, dráždí nervová zakončení a jsou někdy i viditelné, takže se pacienti rozhodnou vyhledat lékaře. Naopak v plicích může nádor růst dlouho bez jakýchkoli bolestivých příznaků, protože plicní tkáň nervová zakončení nemá. Bolest se objevuje až tehdy, když nádor zasáhne povrch plic, kde je tkáň citlivá. V takovém případě se pacienti dostaví kvůli bolesti, tlaku či komplikacím, například výpotku v plicích. V plicích může vzniknout velký nádor, který již metastazuje, aniž by pacient pociťoval bolest, protože plicní kapacita a rezervní schopnosti plic jsou velmi vysoké. V takové chvíli už ale bývají změny na plicích pokročilé. Právě proto je podle odborníků zásadní prevence a včasná změna životního stylu – ideálně ještě ve chvíli, kdy se žádné potíže neprojevují.

Týkají se negativní důsledky kouření jen plic?

Ne. Kouření negativně ovlivňuje mnohé jiné orgány, nejen plíce. Zhoršuje různé zánětlivé nemoci, potíže zažívacího traktu a zároveň zvyšuje i riziko nádorových onemocnění mimo plíce, například střevních či jiných typů rakoviny. Není to tedy problém pouze lokální, ale zasahuje celý organismus. Podobně i jiné formy užívání tabáku, například vodní dýmky nebo nikotinové sáčky, mají své specifické riziko – v tomto případě především nádory dutiny ústní či jazyka. Celkově lze tedy říci, že zdravotní rizika kouření a jeho alternativ nejsou omezená jen na plíce, ale mohou postihnout široké spektrum orgánů a systémů.

Jak pacientům vysvětlujete, proč přestat kouřit?

Snažím se být konkrétní. Ukážu jim jejich výsledky, třeba plicní funkce, a vysvětlím, co znamenají. Řeknu jim, že třeba mají menší kapacitu plic, než by měli mít, a že kouření to zhoršuje. Vysvětluju i to, že plíce dosahují maxima kolem dvaceti let a pak kapacita přirozeně klesá. U kuřáků ale klesá rychleji.

Funguje to?

Někdy ano. Měl jsem mladého pacienta kolem dvaceti, který měl mírně naznačené první změny na plicích, a já jsem mu vysvětlil, že se jedná o počáteční známky možných problémů. Řekl jsem mu, že tělo mladého člověka zatím dokáže problémy kompenzovat, ale pokud bude pokračovat v kouření, za několik či desítky let se můžeme dostat do situace, kdy už bude poškození závažné a on nemusí mít štěstí, aby se vyhnul vážným následkům. Rozloučili jsme se a poté se viděli zhruba po půl roce při jiné příležitosti. Tehdy mi přiznal, že přestal kouřit na základě toho, co jsem mu předtím řekl.

Je vaší strategií spíš vysvětlování, nebo „strašení“?

Spíš vysvětluju. Kuřák ví, že kouření škodí, ale pokud nemá motivaci k zanechání kouření, tak nepřestane. Říkám jim: já vám můžu poradit, ale rozhodnutí je na vás. Je to vaše zdraví.

Jak tedy přestat?

Základ je motivace, čili vědět, proč chci s kouřením přestat. Bez ní to nefunguje. Pomáhají samozřejmě různé aplikace nebo léky, které snižují chuť na cigaretu. Je důležité si uvědomit, že pokud vám kouření pomáhalo zvládat stresové situace, je třeba najít jiný způsob, jak se s nimi vypořádat. Stejně tak, pokud jste byli zvyklí spojovat například kávu s cigaretou, tato návyková kombinace vás bude stále lákat. Je tedy potřeba tyto návyky postupně přenastavit a vytvořit si nové strategie. Některým lidem pomáhá zavést překážky – například než si zapálíte, udělat krátkou procházku kolem domu nebo jiný malý rituál, který vás od cigarety oddělí. Každý si musí najít svůj způsob, co mu pomáhá, protože pro každého funguje něco jiného.

Existuje možnost, jak odhalit rakovinu plic včas?

Ano, ministerstvo zdravotnictví má screeningový program pro dlouhodobé kuřáky. Je určen pro lidi ve věku od padesáti pěti do sedmdesáti čtyř let s určitou „kuřáckou historií“. Součástí je CT vyšetření s nízkou dávkou záření. To pomáhá zachytit nádor včas, kdy je ještě malý a klasický rentgen jej nemusí odhalit. Program probíhá po dobu pěti let.

Jak vnímáte roli prevence, co může mít největší efekt?

Osvěta má nepochybně smysl. Nicméně podle ověřených dat ze zahraničí má největší efekt na omezování kouření zdražování cigaret.

Kde vidíte největší šanci na změnu?

U dětí. Tam má prevence největší efekt. Pokud dokážeme odradit alespoň malou část z nich, má to obrovský smysl – zdravotní i ekonomický.

Co byste řekl na závěr?

Lékař může poradit, vysvětlit, upozornit na rizika. Ale to rozhodnutí, zda chce nadále kouřit, nebo nekouřit, je vždy na straně pacienta.

Petr Kubena

Rodák z Uherského Hradiště.
Vystudoval lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.
Absolvoval doktorandské studium na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně v oboru kardiologie.
Pět let pracoval jako lékař ve Švýcarsku, v Davosu na plicní rehabilitaci a potom na Univerzitní plicní klinice v Bernu.
Od roku 2020 pracuje na plicním oddělení Uherskohradišťské nemocnice.
Ve volném čase se věnuje četbě a turistice.

Jak se zbavit kouření

Stanovte si jasný důvod, proč chcete přestat (zdraví, peníze, rodina, sport…). Připomínejte si tento důvod každý den.
Vyberte si konkrétní den, kdy přestanete.
Připravte si prostředí bez cigaret, zapalovačů a popelníků.
Sdílejte své rozhodnutí s přáteli nebo rodinou.
Připojte se k online skupinám nebo podpoře od odborníků.
Připravte si alternativy – žvýkačky, bonbóny, vodu, zdravé svačiny, krátké procházky nebo dechová cvičení při chuti na cigaretu.
Sledujte pokrok – každý den bez cigarety je úspěch.
Identifikujte spouštěče (stres, káva, alkohol…) a mějte plán, jak je zvládnout bez cigarety.
Zvažte odbornou pomoc – existují poradny pro odvykání kouření, národní linka na odvykání kouření, nikotinové náhražky, léky.
Buďte trpěliví – i malý krok je úspěch.