Po krátkých schodech míříme vzhůru k hradu, ale ještě předtím se ocitáme ve středověké dědině Paseka. Je to malá dřevěná vesnička pod hradem, kde se zastavil čas. Vznikla jako ukázka života ve středověku – nechybí tu domky pekaře, rybáře nebo lidové léčitelky, slámou pokryté střechy a dokonce ani malý amfiteátr, kde se konají kulturní akce a ukázky řemesel. Děti zaujme dřevěné hřiště, dospělé zase atmosféra, která vás přenese o několik století zpět.

Jen pár set metrů za Pasekou se tyčí hrad Strečno, mohutná pevnost postavená na skalním bradle vysoko nad řekou Váh. Vstupné na prohlídku stojí sedm eur a rozhodně stojí za to. Hrad pochází ze 14. století a kdysi chránil obchodní cestu i výběr mýta. 

Jeho historie je plná příběhů, mezi nimi i ten o manželce Františka Vešeléniho Žofii Bosniakové, která byla známá svou dobrotou a pomocí chudým. Po její smrti prý zůstalo tělo spoustu let neporušené, a její jméno se tak stalo legendou, kterou si průvodci na hradě rádi připomínají. Z hradeb se otevírá nádherný výhled na řeku Váh, obec Strečno i protější vrcholy Malé Fatry – a člověk pochopí, proč právě tady stálo jedno z nejpevnějších opevnění horního Pováží.

Po návratu zpět k parkovišti se vydáváme po žluté značce vzhůru. Čeká nás asi kilometr prudkého stoupání a zhruba 260 výškových metrů. Cesta se zakusuje do svahu, nohy pálí, ale každý krok nás přibližuje k rozhledně Špicák. Tohle dřevěné zastavení uprostřed lesa vzniklo teprve nedávno a z vyhlídkové plošiny je vidět celý kraj – hrad Strečno pod námi, Nezbudská Lúčka na protější straně a v dálce silueta Starhradu. Při jasném počasí se dají zahlédnout i další hrady Malé Fatry.

Od rozhledny pokračujeme dál po žluté značce a brzy míjíme nenápadný vrchol hory Havran. Naším dalším cílem je však Kojšovský budzogáň, kde najdeme skalní útvary, které se tyčí nad krajinou, z nichž nejpopulárnější je kamenný budzogáň – palcát. K němu vede krátké, ale prudké stoupání, které nás odmění pohledem na jeden z nejzajímavějších přírodních útvarů Malé Fatry. Skály tu vytvářejí zvláštní, téměř sochařské tvary, které vznikly dlouhodobou erozí a působením větru. Je to místo, kde se člověk rád na chvíli zastaví – ticho, les a kamenné věže kolem působí téměř magicky.

Z Kojšové se vracíme zpět na rozcestí s názvem Sedlo pod Kojšovou a po modré značce pokračujeme dál. Čeká nás třetí, poslední stoupání – kratší, ale také docela výživné. Po dalších asi 800 metrech odbočíme vlevo na neznačenou lesní stezku, která nás zavede zpět do Strečna. Tady už se cesta mění – je štěrkovitá, místy kamenitá, ale klidná. Po pravé straně nás doprovází zurčící potok Javorina, který se později vlévá do Váhu. Je to krásný úsek, který dává výletu přirozené zklidnění. Les voní, voda šumí a vzduch je plný horské svěžesti.

Po přibližně dvou a půl kilometrech se cesta napojuje zpátky v obci Strečno. Na parkovišti můžeme konečně vydechnout – s pocitem, že jsme prošli kousek historie i přírody. Pokud vám vyhládlo, můžete si dopřát něco z místního občerstvení u parkoviště nebo sednout do auta a zamířit do nedaleké Žiliny, třeba do Smrekové koliby, kde podávají poctivé halušky, přesně takové, jaké po tomto výšlapu chutnají nejlépe.

Malá Fatra má mnoho tváří – od drsných skalních hřebenů po tiché lesní potoky. Výlet na hrad Strečno, rozhlednu Špicák a ke Kojšovskému budzogáni spojuje všechno, co dělá tyto slovenské hory tak výjimečnými: kousek historie, dávku dobrodružství a výhledy, na které se jen tak nezapomíná.

Informace o trase 

• Délka trasy: 7,5 km 

• Odhadovaný čas: 3,5 hodiny

• Obtížnost: 3/5 (1 – nejlehčí, 5 – nejtěžší)

• Nastoupáme: 538 m 

Vrcholy

• Havran (636 m n. m.)

• Kojšová (743 m n. m.)